Procházka za úplňku
Jednou k večeru zazvonil zvonek u našich dveří.Okna v našem domě se rozsvítila.Procházela sem osvětlenou chodbou,která vedla ke vchodovím dveřím.Natáhla sem se po klice a otevřela.Byla sem překvapená.Stál tam on,v ruce svíral kytici rudých růží.Řekl "To je pro Tebe." Podal mi kytici a dodal "Chtěl bych se ti omluvit za to jak sem se choval,mohli by sme začít znova?Prosím,strašně moc Tě miluju." Nevěděla sem co na to říct,byla sem uplně dojatá.Nevypravila sem ze sebe ani slovo.Jenom sem tam tak stála a koukala.Naštěstí sem se po chvíli vrátila zpět na zem a odpověděla.Odpověď byla že ano.Sice sem to řekla trochu jinak,ale snad nevadí když to zkrátim... .Chvilku sme byli u nás.Potom se mě zeptal jestli by sem se nechtěla jít projít.... .Vyšli sme z domu a vkročili do husté tmy.Bydíme na okraji lesa,takže tam byla skutešně velká tma.Asi tak jak kdyby u Vás vypadla elektřina polovině města.Nic by nesvítilo,možná akorád tak slabé světlo svíčky která by svítila v okně nejbližšího paneláku.Pod nohy by ste si vůbec nevyděli takže by ste museli použít mobil když by ste šli třeba z autobusový zastávky a stejnak by ste stěží vyděli na cestu.No tak v týhle tmě sme se vydali úzkou cestočkou,která vedla do lesa a končila až nahoře u louky na ktéré byl rybník.Samozřejmě že než sme tam došli parkrát sme se natáhli.Konečně sme byli nahoře.Bylo to "naše" místo,tam nám bylo vždycky moc hezky.Na obloze svítil měsíc,byl zrovna úplněk.Okolo měsíce,nám nad hlavou svítili hvězdy,které se odráželi v rybníku.Vál jemný vánek který sebou nesl zvláštní vůni a atmosféru.Lehli sme si do trávy a pozorovali tmavě modrou oblohu.Hvězdy zářili,některé míň,některé víc.Byla to nádherná podívaná,ale co bylo stejnak nejhezčí když si mě přitáhl k sobě a já si položila hlavu na jeho hruď.Nemám tušení jak dlouho sme tam byli.Nemůžu ani říct jestli sme tam byli jenom chvíli nebo dlouho.Spíš dlouho.Čas strávený snim mi vždycky rychle uteče.....Když sme se vraceli chytl mě opět za ruku.Prodírali sme se křovím a vším možným,co tam okolo rostlo.Po té cestě moc lidí nechodilo takže byla zarostlá..... .Došli sme k našemu domku.Líbězně se na mě podíval.V jeho očích bylo vidět malé světýlko které slabě zářilo do tmy z okna mého pokoje... Chytl mě okolo pasu.A rozloučili sme se,no myslim že výte jak.... .Pomalu sem se otočila a vykročila směrem ke vchodovým dvěrím.Otočila sem se a zamávala mu.On furt stál na stejnym místě.Koukal na mě jako kdyby viděl nějakého překrásného anděla s křídli tak bílými jako čerstvě napadaný sníh.Pousmála sem se a zmizela za dvěřmi našeho domku.V chodbě sem už nerozsvěcela,abych někoho nevzbudila.Rychle sem proběhla tmavou chodbou a vklouzla do svého pokoje.Zhasla sem lapičku pod kterou ležela otevřená knížka.Popadla sem jí a zastrčila do malé poličky mezi ostatní knihy.... .Došla sem ke své posteli,natřásla si polštář a ulehla.Po chvíli sem usnula.Zdál se mi sen o něm.Sen o této noci,na kterou nikdy nezaponu.
* vlci-.